Finsko je všeobecně známo velmi vysokým zdaněním, ostatně jako celá Skandinávie. Čím víc člověk vydělá, tím více zaplatí. Netroufám si říct, že by Finové rádi platili daně, asi nikdo na světě neplatí daně rád. Troufám si ale říct, že jsou Finové s placením daní smířeni víc než ostatní, neseverské národy. Uvědomují si, že za své daně získavají poměrně kvalitní služby, ať už je to zdravotvnictví a vzdělání na všech úrovních zdarma (včetně příspěvku 400 euro měsíčně, na který má nárok každá vysokoškolský student během standardní délky studia) nebo štědré sociální zajištění v případě nezaměstnanosti.

Navíc každoročně vznikají ve Finsku (a i ve Švédsku) žebříčky největších plátců daní v jednotlivých krajích. Z žebříčku uveřejněného ve Švédsku vyšlo najevo, že druhým největším plátcem daní ve švédském kraji Halmstadt je Per Gessle, člen skupiny Roxette. Na daních za loňský rok zaplatil kolem 1 milionu EUR. Ve Skandinávii není problém na berňáku zjistit, jaké příjmy měl váš soused. A to jsou z našeho pohledu privátní informace, do kterých nikomu nic není. V ČR je problém zveřejnit platy a odměny jednotlivých členů managmentu (polo)státních firem. Holt, jiný kraj, jiný mrav.

Co je důležité a rozdílné v porovnání s ČR, Finové věří ve své politiky a instituce. Míra korupce je ve Finsku na hranici rozpoznatelnosti. A nejde jen o korupci, ale o jakési morální a etické principy. Například podvádět ve škole je tam téměř něco nemyslitelného. Často mě při různých každodenních činnostech napadalo, jak je možné, že určité věci řeší tak jak je řeší. Jeden příklad za všechny – několikrat mi přišel do Finska balík. Většinou se jednalo o dražší věci. Pošťačka mi vhodila do schránky lístek s oznámením, že si mám balík vyzvednou na poště. Oznámení mělo podobu pohlednice, kde byl na jedné straně vtipny obrázek a na druhé informace a nalepený čárový kód. Přišel jsem na poštu, předal oznámení o uložení balíku, obsluha na poště balík našla podle čárového kódu na oznámení, přinesla mi ho a rozloučila se. Nikdo po mě nechtěl žádné prokázání totožnosti. Jak probíhá podobná situace u nás víte každý dobře sám.

Pokud někdo poruší ve Finsku zákony a pravidla, je obvykle dost tvrdě potrestán. Zmíněné podvádění ve škole je asi jediný způsob, jak může být člověk ze školy vyhozen (zkoušky a zápočty můžou studenti absolvovat tolikrát, dokud neuspějí nebo dokud sami ze školy nedejdou). Zajímavý je i systém pokud za rychlou jízdu. Pokuty se odvíjí od příjmů narušitele. Pěkným příkladem je 27letý dědic finského řetězce fastfoodů, který překročil v Helsinkách limit 30km za hodinu (jel 60km/h) a dostal pokutu 170.000 euro! Za takové peníze je možné si pořídit třeba Lambo