Byl jsem dnes v knihovně pro nějakou literaturu na bakalářku. Shodou okolností jsem našel studii, kterou kdybych přeložil a lehce upravil, tak bych mohl odevzdat jako hodně solidní bakalářku (a nikdo by to nejspíš nepoznal). Ale já nejsu podvodník 🙂

Na univerzitě v Tampere rozhodli, že vyzkouší fungování a vliv lokálního zpravodajského/komunitního serveru. Dostali na to tučný grant, vše pojali vědecky. Ve finále vzniklo v Tampere cosi podobného tomu, co vychází v Sudetech a jmenuje se i-noviny.cz.

Je pravda, že v Tampere s tím začali v roce 1998, kdy byla penetrace širokopásmového internetového připojení i ve Finsku značně nižší než je současný standard a my v ČR jsme řešili více problém samotné konektivity než obsahu (já jsem měl v té době internet doma tuším tak rok, samozřejmě drahý a pomalý dial-up). Je taky pravda, že tamperské „i-noviny“ vytvářeli více běžní občané než poloprofesionální novináři jak je tomu u i-novin (zajímavé ale je, že i-noviny nedělá v jejich současné podobě žádný profesionální novinář z hlediska vzdělání nebo předchozí praxe v profesionálním médiu, zajímavé také je, že i díky i-novinám se vyprofilovali minimálně dva celkem solidní regionální „novináři“ – Milan Bárta a Josef Kolařík. Vše ukazuje na to, že ve skandinávských zemích jsou zkrátka poněkud napřed. Pěkně to ilustrují i statistiky návštěvnosti velkých serverů ve Švédsku, které zveřejnil na svém blogu Jiří Pallas. Co z toho plyne pro mně? Minimálně to, že má pěkná sbírka turistických domén snad nabírá na ceně 🙂

Skoro si myslím, že kdybych měl akademické ambice, tak by se na té vlně lokálních alternativních médií dalo dosurfovat minimálně na PhD. Jenže koho by bavilo učit znuděné ksichty studentů žurnalistiky, dělat při tom výzkum a to vše za peníze ne nepodobné minimální mzdě?