Den dvacaty

Dostali jsme novou ucitelku na druhy vyucovaci blok. Jmenuje se Christine a je silena. Nejen jmenem mi pripomina moji spoluzacku ze zakladni a stredni skoly – Kristinu Petrakovou. Ovsem znacne naspeedovanou 🙂 Christine je hrozne hyperaktivni, fakt jsem neco takoveho jeste asi nevidel. Ma dosti specificky styl vyuky – nekomu vyhovuje, nekomu ne. Mne vyhovuje. Na prvni hodine delala ruzne souteze vztahujici se k probiranemu tematu Holiday. Jednu ze soutezi jsem vyhral – meli jsme uhodnout zemi podle 5 napoved. Prvni napoveda byla, ze v dane zemi zije 170M obyvatel a populace se zvysuje. Druhou napovedou byl fakt, ze se zeme nachazi v tropickem pasmu. Treti napoveda nebyla treba, protoze jsem vedel, ze se jedna o Brazilii. Byl jsem odmenen lentilkami, juuu 🙂

Cast odpoledne jsem stravil se spoluzaky ze severnich Cech v parku. O debate poreferuji v nejakem z dalsich zapisu, je to na dlouho. Posleze jsem se vydal do na kratkou prochazku do dublinskeho pristavu. Po ceste jsem videl maringotky s divne vypadajicimi lidmi – jedna se o tzv. new age travellers, obdoba nasich cikanu, akorat jsou bili. Bydli v maringotkach, nic nedelaji a berou socialni davky. Jsou mezi lidmi velmi popularni, asi tak jako Romaci u nas.

Po ceste zpatky me zastavali nejaci Scientologove, jestli si nahodou nechci udelat test osobnosti. Chatra jedna, i v Irsku operuje.

V autobuse domu jsme potkal revizora. Na rozdil od tech nasich, kteri pripominaji svym podivnym civilnim oblecenim totalitni fizly a praskace, maji mistni revizori uniformu a vypadaji preci jen trochu dustojneji. Je ale pravda, ze i zde se par mladych typku rychle zdekovalo, slo to tezko – byli totiz v druhem poschodi double-deckeru. Revizora jsem si i vyfotil 🙂

K veceri byla opet variace na cinske jidlo – maso, zelenina a ryze.

Den devatenacty

Avizovany prestup do vyssiho levelu se opet nekona, Thomas mi sdelil, ze az pristi pondeli z jakychsi neznamych duvodu (po pravde receno jsem tem duvodum moc nerozumel). Ach jo.

Po skole opet odpoledne stravene v centru Dublinu.

K veceri bylo pecene veprove s bramborami, skoro jako doma!

Pani domaci si po veceri s humorem stezovala na meho cinskeho spolubydliciho. Vstava dost brzy, v podstate jako prvni a v kuchyni a v koupelne si nahlas zpiva cinske pisnicky :)). Domaci maji totiz loznici vedle koupelny a nad kuchyni, takze si museli tu cinskou diskosku celou vyslechnout.

Den osmnacty

Ve skole me dnes docela nasrali, protoze se nekona prestup do vyssi levelu kvuli tomu, ze se ve studentskem officu nestihli zeptat ucitelu na jejich nazor (paradoxem je, ze mi prestup doporucil muj ucitel). Vyucovani ale dnes kupodivu velmi rychle ubehlo a bylo i zabavne.

Po skole couracka po meste, nic zajimaveho.

K veceri byly boloneske spagety. Po veceri jsme si povidal s pani domaci, dosla rec i na nabozenstvi. Dozvedel jsem se nekolik zajimavosti – treba ze mistni duchovni nedostavaji plat, ale ziji jen z prispevku farniku (ti davaji penize vzdy o nedelni bohosluzbe). Pokud se nepletu, tak u nas dostavaji duchovni plat od statu resp. od cirkve, ktera je dostava od statu. Maji tu mimochodem hodne novych kostelu, architektonicky docela paskvily (podle meho neodborneho nazoru). Pani domaci rikala, ze jeji dva bratri konvertovali k Jehovistum, jejich otec je zavrhl, matka take, ale pak se s nima zacala bavit. Pry jsou to ale slusni lide 😉

Den sedmnacty

Vcerejsi vylet mi dal docela zabrat, preci jen nejsem na pesi turistiku moc zvykly. Vstaval jsem okolo desate, pan domaci jeste vyspaval a pani domaci byla na vylete. Udelal jsem si snida skoro jako doma (syr, sunka, rajce, …). Po snidani se vratila pani domaci, chvilku jsme si povidali, nadhodil jsem, jestli bychom nemohli mit nekdy treba spagety, preci jen, trikrat ctyrikrat tydne hranolky mit nemusim. Take jsem se bezelstne zminil o problemech mych spoluzacek – nejedi totiz mistni toastovy chleba – pry se po nem tloustne. Od te doby mam k svacine uz jen tmavy, chutnejsi chleba 🙂

Pocasi zacina byt tak trochu Irske – zatezene nebe a prehanky. Vyrazil jsem do mesta, po ceste autobusem docela dost prselo. Skocil jsem si na Internet a pak do info centra nakoupit pohlednice.

K veceri bylo hovezi, brambory, obdoba nasi nadivky (velmi zvlastni chut, u nas jsem nic takoveho nejedl) + obligatni sos ve dzbanku (pani domaci se vzdy podivuje, kolik si ho do jidla leju, je vazne moc dobry).

Mozna bych se mel zminit o tom, co delam po veceri. Takze – bud si ctu noviny – vlastni (koupil jsem si Time, jsou tam moc zajimave clanky, treba o tom, jak americke firmy outsourcuji v Indii nebo o Schwarzenegerove kandidature na guvernera) nebo Irish Sun, ktery ctou domaci. Jak uz jsem psal, v pokoji mam TV s kabelovkou, takze vecer koukam obvykle na MTV nebo na SKY ONE. Na SKY ONE koukam jen na The Simpons, zato MTV je studnici nekolika docela zajimavych poradu, ktere jsem doposud neznal. Jako prvni jsem videl The Osbournes. V Cechach jsem o tom neco slysel, ale netusil jsem, jak blaznive to je. I kdyz, blaznive, v nekterych okamzicich mi to pripomina nasi rodina. Ale radeji nebudu zabihat do detailu. Docela zajimavy je i porad The Cribs, kde ukazuji pribytky slavnych. V tech nekolika malo dilech, ktere jsem videl, vystupovali ze dvou tretin cernosi. Mozna je to snaha o dukaz, ze je v Americe equal opportunity co ze uspechu tyce. Je to ale docela nuda, vsichni bydli v L.A., maji podobne baraky s bazenem a tenisovymi kurty, pred nimi Mercedes SLK 500, Mercedes S500 a Hummera.
Snad vsichni Irove se divaji trikrat a vicekrat tydne na soap opery (=telenovely), ovsem pouze britske a irske produkce, latinskoamericke tu nedavaji. Nestarsim kouskem je Coronation Streer, ktery zacal uz v roce 1961. Pry se jedna o nestarsi soap operu na svete. Domaci to sleduji od zacatku a pry je to porad bavi(!). Ja se na to s nima nedivam, protoze v serialu na sebe postavy porad rvou a nic jim nerozumim.

Den sestnacty

Kratce ke vcerejsi veceri. Prisel jsem pred 6 hodinou domu a rikal panu domacimu, ze bych potreboval v 7 vypadnout na Bull Island. Pani domaci nebyla doma a porad neprichazela, ackoliv uz davno mela. Pan domaci znervoznel a zacal mi pripravovat chlapskou veceri – hranolky a volska voka. Docela se mu to povedla, spolecne se zelnym salatem to bylo vydatne. Pani domaci nakonec prisla, byla u sve matky, ujel ji autobus a ten dalsi se zdrzel v zacpe (nekolik faktoru, ktere maji za nasledek, ze prijde zena domu o pul dne pozdeji nez puvodne mela 🙂

Na dnesek jsem si naplanoval vylet do Glendalough. Musel jsem vstat v 6:30, protoze jsme meli se spoluzackou sraz v 8 v centru mesta. Zahadnym zpusobem mi ujel autobus, protoze odjel ze zastavky o 5 minut drive nez mel. Sel jsem tedy pesky na dalsi zastavku, do ctvrti Raheny, na ulici jsem nepotkal zadne lidi, jen tluste irske ptaky (nedokazu je zaradit, ale jsou fakt vypaseni). Tesne pred zastavkou v Raheny se vyridl bus, kterym jsem chtel jet do centra, zase o 5 minut drive. Nastesti musel cekat na krizovatce a dobehnul jsem ho. Na sraz jsem prisel asi o 7 minut pozdeji.
Glendalough je docela zajimava oblast asi 70 kilometru jizne od Dublinu. Pusobil tam sv. Kevin, nachazi se tam jedna z prvich krestanskych katedral v Irsku (resp. jeji ruiny). Dale jsou v Glendalouhg dve jezera – mensi a vetsi. Zajimave je, ze ve vetsim jezeru je povolene koupani (jezera mi pripominala ledovcova jezera na Sumave – Certovo a Cerne, v nich je koupani samozrejme zakazano, nebot se jedna o uzemi Narodniho parku). Prave kolem jezer jsme si naplanovali 9 milovou turu (jezera jsou v udoli, takze jsme prekonali asi 400 vyskovych metru). Tura zabrala asi 4 hodiny, sli jsme ale velmi mirnym tempem. Krome prirodnich kras jsem byl poucen o situaci ve zdravotnictvi na Slovensku, moje spoluzacka a spoluvyletnice Eva totiz studuje v Kosicich medicinu. Mel jsem z toho obdobny pocit, jako z ceskolipske nemocnice :-). Kdyz jsme se vratili na zacatek, do visitor centra, osvezili jsme se kazdy jednim Guinnessem, ja velkym, Eva malym.

Po navratu do Dublinu jsem zcekoval maily a jel domu. K veceri byla variace na cinu – orestovane hovezi maso se zeleninou a ryze. Bylo to dobre, rozhodne lepsi nez hranolky. Po veceri obligatni ice-cream 😉